Při vytváření nového vzdělávacího systému nejsou nejdůležitějšími hledisky ani pedagogické koncepce, ani didaktické metody.
Pokud nás něco zajímá, naučíme se to nazpaměť za velmi krátkou dobu. Pak to totiž není práce, ale zábava. Je to jako dobře připravené, voňavé jídlo, které je radost sníst.
V současných vzdělávacích systémech je vyučování s individuálním přístupem prakticky nemožné a to především kvůli velkým systémovým nárokům, rozvrhům, testům a dalším požadavkům jako jsou třeba domácí úkoly.
Vytvoření vzdělávacího systému, který by individuální potřeby zohledňoval, striktně limitují učební osnovy.
Základní otázky, které si musíme položit jsou:
Co vlastně pro naše děti chceme? Co chceme pro naši společnost? Jakou budoucnost bychom
chtěli mít? A rozhodně bychom se měli ptát také našich dětí. Začneme-li jejich názorům
pozorně naslouchat, budeme často velmi překvapeni.
V dnešní době jsou informace každému mnohem dostupnější než kdykoli dříve v historii. V dynamicky se měnící globální společnosti se stalo zásadně důležitějším umět informace filtrovat a strukturovat, než si je prostě jen zapamatovat.
Sledovat přísné učební osnovy, které by měly obsahovat všechny důležité všeobecné znalosti, ztratilo smysl.
Jsme přesvědčeni, že existují jen určité základní znalosti a dovednosti, které je třeba opravdu umět.
Čtení a psaní, matematika, fyzika a chemie, historie a kultura, jsou právě takové pilíře. Je ovšem velmi důležité, se k nim propracovat postupně, s ohledem na individuální potřeby a nastavení každého jedince a zejména tak, aby na sebe vzájemně logicky a krásně navazovaly.
A na tomto fundamentu se pak dále rozvíjet a rozšiřovat znalosti a dovednosti v jakémkoliv směru.
Hodnoty vs obsah
„Nejdůležitějším hlediskem jsou hodnoty, které my, jako jednotlivci a zároveň jako součást společnosti, chceme předat svým dětem.“
Abychom našli konsenzus nového vzdělávacího systému, musíme najít najít takové hodnoty, které
jsou zásadní pro naši budoucí společnost.
Současný systém, jak jej známe, podporuje hodnoty, které nejsou ideální.
Zdůrazňuje se vysoký výkon, konkurence místo spolupráce. Stres jako cesta k úspěchu. Je
důležitější mít lepší známky než ostatní, abyste získali výhodnější postavení, spíše než
spolupráce.
Každý z nás prošel tímto systémem a většina z nás našla způsob, jak se s ním vypořádat.
A některým se samozřejmě podařilo dosáhnout vysokých pozic jakkoliv je školský systém
problematický.
Otázkou je, čeho by tito lidé dosáhli ve vzdělávacím systému, který by podporoval jejich individuální potenciál. Systém, který by pomáhal každému člověku najít nejlepší verzi sebe sama. Který by vedl ke spolupráci a přátelství.
Udržitelné hodnoty
My jako rodiče a učitelé a tvůrci nového vzdělávacího systému bychom rádi viděli, jak z dětí rostou: volné, šťastné, zdravé, kreativní, zodpovědné, zvědavé, nezávislé, milované a odvážné lidské bytosti.
„Každý je učitelem, každý je studentem, v jakémkoli okamžiku.“